THE VAMPIRE'S BLOOD-2.kapitola

31. prosince 2010 v 17:15 | *MisS*_Katherine*
2.kapitola-Nová známost?
the vampires blood
Ještě pořád jsem upír, nebyl to jen sen, který když se vzbudím, zmizí.
Už to nejsem já, ta pravá Connie! Jsem krvežíznivá, a proto se musím změnit. Alespoň trošku.
Krmit se jinak! Tak, aby nezemřel žádný člověk kvůli, kvůli mně!! A toho večera jsem šla do lesa. Zkusit se nakrmit jinou žijící bytostí. Zvířetem.
Jen to je jiná cesta, cesta do nového života. Do života bez zabíjení lidí! Když jsem našla uprostřed lesa srnku, neváhala jsem a rozběhla jsem se za ní. Chvíli trvalo, než jsem ji chytla, ale utíkala jsem tak rychle, že mi nestačila. Když sem ji konečně chytla, zakousla jsem se do ní. Bylo to jiné než u lidí. Krev byla trpká, trošku studenější a hlavně já byla slabší, ale nasycená, než když jsem vysála krev ze člověka. Když jsem měla po ''jídle", šla jsem zpět domů. Spát.
Ale po cestě jsem spatřila kluka. Šel sám. Jen tak, pomalu, krok za krokem. Rozhlížel se po okolí a potom si sedl ke stromu na lavičku. Chvíli jsem ho pozorovala. Moje myšlenky byli tak hlasité, že je museli slyšet i na druhé straně zeměkoule. Byl hezký a roztomilý. Ale potom jsem si uvědomila, že je pozdě a že mám jít spát, tak jsem vyrazila domů.
Jakmile jsem si lehla, myslela jsem na toho kluka z lesa. Jak seděl a koukal se po okolí těma svýma zelenýma očima a usmíval se, tím jeho sladkým úsměvem. Opravdu by mě zajímalo, kdo to byl. Kdybych nebyla upír, šla bych za ním, prostě bych neváhala a seznámila se s ním! Ale nemůžu! Teď je země tohle! Hnusné a vraždivé monstrum, které prahne jen po jediném, po krvi!
Ale učím se živit spíše zvířecí krví, abych mohla žít trošku jako člověk. Chci žít prostě alespoň trošku lidsky a svobodně. Musím to zvládnout!
Když bylo ráno, přes okno pražilo slunce do pokoje a já se rozhodla, že se vrátím do školy.
Když jsem šla po chodbě, potkala jsem svou nejlepší kamarádku.Angie. Ráda jsem ji po dlouhé době zase viděla.
"Ahoj Connie. Kde jsi celou tu dobu byla? Ani nevíš, jaký jsem měla o tebe strach!
"Ahoj Angie. Už je všechno Ok, nic mi není. Jsem to zase já."
"Jsi to zase ty, to je dobře".
V tu chvíli zazvonilo na hodinu. Angie utíkala do třídy jako splašená, ale já za ní. Když jsem tak utíkala, otočila jsem se za sebe a zase zpátky, ale když jsem se otáčela zpátky, tak se to stalo. Vrazila jsem do něj! Do toho kluka z lesa! Zase se na mě dívaly ty jeho zelené oči a usmíval se na mě ten jeho sladký úsměv!
"Jejda promiň, spěchala jsem do třídy".
"To je dobrý, jak se jmenuješ?"
"Jsem Connie.."
"Já jsem Bill. Musím jít, tak zase někdy."
Usmál se a šel si to přímo do třídy. Chvíli jsem se za ním ještě dívala, jak odchází, ale potom jsem si uvědomila, že je hodina a tak jsem utíkala do třídy.
 

THE VAMPIRE'S BLOOD

31. prosince 2010 v 11:33 | *MisS*_Katherine*
1.Kapitola-Krvežíznivá
the vampires blood

Před 2. Lety

Vyšla jsem z domu a v tu chvíli mě ozářilo sluneční světlo, které mě pálilo, a přitom jsem se leskla. Nevím, co to bylo, ani proč se to děje, jen vím, že jsem jiná. Ze dne na den, bylo všechno jinak!
Ještě včera, jsem bruslila na ledu, kolem dokola plno tleskajících lidí, hudba a skvělá atmosféra, ale když jsem jela domů, lehla jsem si do postele a usnula.
A najednou ta bolest! Cítila jsem, jak mi jed proudí v žilách, tep mi postupně zpomaloval, srdce tuhlo a já bledla. Podívám se a vidím ty hrozivě strašidelné červené oči, jak se na mě dívají, jako na jídlo! A najednou, jsou ty oči pryč, tak náhle zmizeli.
Já sice žiju, ale jinak! Najednou mám ukrutnou žízeň, nepomáhá ani voda, ale ani ovocná šťáva, prostě nic! Najednou jsem se rozhodla jít ven, ne jít, ale přímo utíkat! Hledat KREV!
Když jsem doběhla do lesa, uviděla jsem tam partu lidí, co sedí u ohně v kruhu a zpívají trampské písně. Neváhala jsem. Moje chuť a moje žízeň byla tak velká, že jsem se neovládla a šla jsem po prvním člověku.
Zakousla jsem se mu do krku a on vykřiknul bolestí, lekla jsem se, ale pokračovala jsem. Pila jsem krev, která byla sladká, ale i hořká zároveň a nedokázala jsem přestat. Chutnala mi, a proto jsem si vychutnala každého z nich. Až bylo u konce, cítila jsem se konečně napitá a silná a uvědomila jsem si, co jsem……UPÍR!!

Kam dál

Reklama